Můj příběh
Kdo jsem?
Dnes už vím, jak fungovat s dětmi v oblasti kojení, manipulace, nošení a spánku v souladu s fyziologií. Vím, co mohu pomoci zlepšit u svých klientek, aby dokázaly reagovat na potřeby svých dětí a zároveň dokázaly uspokojovat i ty své vlastní.
Ještě v roce 2017 to bylo vše jinak.
Myslela jsem si, že když jsem s miminky pracovala již dávno předtím, než se mi narodila ta moje, budu ve svých schopnostech o krok napřed a nic moc mě nepřekvapí. Jak jsem se spletla.
Teorie a praxe jsou dvě odlišné věci. Stejně jako práce s cizími dětmi a svým vlastním. A když se narodí miminko, které se neprojevuje úplně standardně, je velmi dráždivé, situace se zdá být velmi zoufalou. Měla jsem pocit totální neschopnosti a vlastního lidského i profesního selhání. Okolí nechápalo, jak se s tolika zkušenostmi s malými miminky neumím adekvátně postarat o to vlastní.
Jak mohu být psychicky na dně, když mám zdravé miminko a je vlastně vše v pořádku. Situaci, kdy miminko drtivou většinu času propláče, naše společnost stále považuje za zcela normální.
Mé zoufalosti nepomáhaly ani mýty, které se dodnes kolem fungování s dětmi rojí jako houby po dešti. Zejména ty kolem kojení – co žena musí, smí a nesmí dělat, aby kojení dobře fungovalo. Dostávala jsem protichůdné informace i od zdravotníků a cítila se ztracená v radách, které z velké části ani nefungovaly.
Intuitivně jsem cítila, že aplikování některých rad by mi bylo velmi proti srsti a snažila se hledat informace u odborníků z oblasti dětského spánku a kojení, kteří podporovali kontaktní rodičovství. Tito lidé a organizace zcela odmítali pobídky nechat děti vyplakat, když nespí, nekojí se, chtějí se nosit (doplňme si každý svoje).
Ke kurzu lektorství cvičení pro miminka od 3 měsíců, který jsem měla již před tím, než jsem se stala matkou, jsem si doplnila vzdělání o laktační poradenství pod o. z. MAMILA, pod kterou se stále vzdělávám nejen v oblasti kojení, ale i nošení dětí v šátku či nosítku, spánku dětí, zavádění jídla.
V kontextu toho, že můj původní obor je učitelství 1. stupně a léta jsem aktivně učila a vedla kroužky pro děti s rodiči i bez nich, mi začalo vše zapadat do sebe. Začala jsem sledovat, jak se později projevují děti, které měly po porodu dostatek kontaktu, byly nasycené. Také jak se mohou projevovat děti, které tuto možnost neměly. Velmi mě zaujaly přednášky švédského lékaře Nilse Bergmana o kontaktu kůže na kůži v raném dětství, a jaký má vliv na vývoj mozku dítěte i rodičů.
Proto dnes ženám v rámci osobního poradenství pomáhám s kojením a péčí o miminko po porodu v souladu s fyziologickými procesy – s manipulací, managementem spánku, s nošením v šátku. Vedu kurzy cvičení pro miminka od 3 měsíců, kde rodičům ukazuji, jak své děti smysluplně rozvíjet, jak jim pomoci, aby zdárně procházely psychomotorickým vývojem s kvalitními dovednostmi.
Rozhodla jsem se tyto informace šířit i mezi další ženy pomocí e-booků…