Asi každá žena dostávala v době kojení mnoho rad z okolí. Vedou ale všechny tyto rady ke zlepšení či udržení kojení?

Kojení je stále opředeno mnoha mýty, které se předávají z generace na generaci. Do tohoto článku jsem vybrala nejčastější z nich, abych vysvětlila, proč není dobré se těmito radami řídit.


Mám slabé mléko?

Může žena produkovat slabé, málo výživné, mléko pro své dítě? Odpověď zní NE. Mléko se tvoří na míru dítěti, jeho složení se mění s věkem miminka, dokonce během dne, i během samotného jednoho kojení. Věděli jste, že pokud žena kojí dvě různě staré děti zaráz, tak se mléko přizpůsobuje mladšímu sourozenci?

Co se ale může stát (a mylně se dříve označovalo za slabé mléko) je stav, kdy miminko potřebuje přijímat více mateřského mléka. Stalo se něco, co do kojení zasáhlo a způsobilo tuto skutečnost. Nejčastěji to bývá separace po porodu, medikace podaná u porodu, špatné přisátí miminka, používání kloboučků či dudlíku, omezování kojení (kojení v časových intervalech). Dobrou zprávou je, že tato situace se dá řešit pomocí odstranění příčin a případného podání dokrmu vhodným způsobem, který kojení nenarušuje. Ano, i my, laktační poradkyně, běžně pracujeme s dokrmem (dárcovské mateřské mléko nebo umělé mléko) a nenecháváme miminko hladovět!


Je normální, že kojení bolí?

Ne, není to normální. Bolest u kojení má vždy nějakou příčinu, proto má i řešení. Je potřeba zjistit, co přesně ženu bolí a v jakých situacích, odstranit příčinu a doporučit prostředky léčbu bradavek či prsou. Nejčastěji jde o špatné přisátí miminka, to může mít několik důvodů (například i přítomnost podjazykové uzdičky, která brání dobré pohyblivosti jazyka, kterým miminko při kojení stlačuje prs). Pokud je miminko dobře přisáté, bradavka ženy je schovaná v puse pod horním patrem miminka a nijak se nepoškozuje. Miminko se přisává na dvorec, proto hodnocení bradavek jako nevhodné ke kojení – malé, velké, ploché, vpáčené bradavky – je zcela poškozující záležitost. Pokud žena dostane informaci, že je normální, že kojení bolí, je velká pravděpodobnost, že to dříve či později zbytečně vzdá.


Když kojím, nesmím jíst zelí?

Také jste už slyšeli či četli sáhodlouhý seznam potravin, které by kojící žena neměla preventivně jíst? Věděli jste, že tyto seznamy se ve světě liší dle zvyklostí daného národa?

Asi nejčastěji slýcháme, že žena nemůže jíst potraviny, které ji samotnou nadýmají – některé druhy zeleniny, luštěniny, čerstvé pečivo, bublinkové nápoje. Tyto stavy v těle člověka způsobují plyny v zažívacím traktu. Nadýmavost – tedy tyto plyny – nemá schopnost prostupovat do mateřského mléka, které se tvoří z krve.

Stavy, které ženy popisují jako „koliky“ miminka, mívají v drtivé většině případů příčinu jinde než ve stravě ženy. Nejčastěji jde zejména potřebu kontaktu, potřebu být uspáno, potřebu získávat více mateřského mléka a jiné.

Více o stravě kojící ženy – včetně informací, jak to je s pitím kávy či požíváním alkoholu – jsem sepsala v článku pro Blog Kalorických tabulek, který najdete zde.


Je kojení dítěte staršího než 1 rok divné?

Odpověď zní NE. Proč se tedy společnost chová tak, jako by to divné mělo být? Jsme zvyklí situace kolem sebe posuzovat na základě toho, jak je posuzuje společnost. V naší společnosti stále není vizuálně běžné vidět dlouhodobé kojení (nebo kojení do samoodstavu). V některých jiných společnostech ženy běžně kojí děti starší 1 rok i mimo domov a společnost to tudíž považuje za normu. V České republice a dalších zemích je znechucení společnosti důsledkem stavu, kdy desítky let ženy téměř nekojily, neměly podmínky a podporu v tom, aby kojit mohly – kojení nebylo vidět a není považováno za normu, za základní lidskou potřebu dítěte. Považuje se za jakýsi bonus navíc, který ale není nijak výrazně důležitý.

WHO doporučuje děti výlučně kojit 6 měsíců a potom s nabízením jídla do 2 let a dále. Kojení i po půl roce dítěte plní všechny funkce, které mělo do té doby – výživovou, tlumení bolesti, uklidňování, uspávání, regulace životních funkcí dítěte atd. Není pravdou, že by mateřské mléko ztrácelo výživovou hodnotu, složení mléka se mění s přibývajícím věkem dítěte, aby vyhovovalo jeho potřebám, když se začíná více hýbat, začíná jíst jídlo.

V neposlední řadě v posuzování dlouhodobého kojení hraje roli fakt, že většina lidí netuší, že pokud žena dítě neodstaví cíleně, že se dítě časem odstaví vědomě a postupně samo. Pouze v jiném věku, než si naše společnost představuje 😊.


Musím počkat s léčbou, protože kojím?

Stejně jako u stravy, tak i u léků platí, že ne vše, co se dostane do těla ženy, se automaticky dostává do mateřského mléka. Tyto léky se musí nejprve dostat do krve ženy. Jsou léky, které do mateřského mléka neprostupují vůbec skrz velikost molekuly. Jsou léky, které se do mléka dostávají ve velmi malém množství (např. na hranici detekce) a riziko odstavení dítěte převyšuje rizika spojená s tím, že dítě přijme zanedbatelné množství léku (může jít i o léky, které se dětem běžně indikují). Jsou léky, které do mateřského mléka prostupují a jsou reálným rizikem pro dítě. Tato kategorie je ale s přehledem nejméně zastoupená – jde například léčbu rakoviny spojenou s chemoterapií.

Nejčastěji se setkáváme se situací, že ženám bylo zakázáno kojit s lékem, se kterým lze bezpečně kojit dál. Asi každého napadá, proč se tak děje. Důvody jsou většinou dva. Někdy lékaři neví, kde bezpečnost léku ověřit (existuje i mezinárodní lékařská databáze). Někdy lékařům nepřijde důležité kompatibilitu léku s kojením zjišťovat, zdá se jim to časově náročné, proto kojení preventivně „zakáží“.

Obecně platí, že pokud žena není alergická na větší spektrum léků, v drtivé většině případů lze vybrat léčba vhodná při kojení. Problémem je, že se kojení stále bere jako něco navíc, co probíhá pár týdnů/měsíců a žena tak může počkat nebo může dítě okamžitě odstavit. Kojení není důvod odkládat řešení svých zdravotních problémů.


Jak často se má dítě kojit?

Asi nejčastější dotazy a rady ohledně kojení se točí kolem toho, jak často se má dítě kojit. Je normální, že se dítě kojí často – klidně každou hodinu (v různých obdobích i častěji)? ANO.

Jak jsem zmínila v předchozích odstavcích, kojení má mnoho dalších funkcí kromě té výživové. Každá potřeba kojení nemusí nutně souviset s hladem či žízní, jak se dříve lidé domnívali. Z toho také vznikly rady jako nekojit dříve jak za 3 hodiny, kojit jen z jednoho prsu, případně z obou, ale z každého omezený časový úsek (např. 10 minut).

Dítě se u prsa uspává, uklidňuje, často lépe vylučuje, tiší bolest. Je naprosto normální, když v prvních měsících chce být miminko u prsa v podstatě nonstop (nebude to trvat věčně :-)). Nemá smysl sledovat začátek, konec nebo délku kojení. Děti se kojí podle potřeb a většinou zcela nepravidelně.

I pokud bereme v potaz výživovou funkci, je potřeba kojení miminku neodpírat, prso aktivně nabízet – pokud žena uměle natahuje intervaly kojení (často i přes pláč dítěte), vzniká poměrně velké riziko, že se začne plíživě snižovat tvorba mléka (klesá poptávka – klesá nabídka), miminko může mít problém s uspáním, být přetažené a celý problém se může zacyklit.

Je výhodné se naučit sledovat aktivní pití miminka (při polykání dělá miminko pauzu při pohybu brady). Může nastat situace, kdy miminko na prsu tráví většinu dne, ale zároveň přijímá velmi málo mléka nebo žádné mléko (pro ženu je matoucí, že dítě je u prsu často a přesto nepřibírá). Toto je situace, kterou je potřeba aktivně řešit (nejlépe s laktační poradkyní) a pomoci miminku získávat více mléka. Častý pobyt miminka na prsu je zcela fyziologický, zároveň ale chceme, aby na prsu i aktivně pilo a mělo dostatečný příjem mléka.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.